Minerální látky

V současné době se minerální látky a stopové prvky rozdělují podle denní potřeby na makroelementy, mikroelementy a stopové prvky.

Mezi makroelementy patří vápník, fosfor, hořčík, sodík a draslík, mezi mikroelementy např. železo a zinek, mezi stopové prvky kromě jiných i jód a selen. Rozhodně nesprávný je často užívaný název „minerály“, který je obecným výrazem pro křemen, živec apod.


Jsou důležitými součástmi tisíců enzymů a dalších tělních sloučenin. Z rostlinných zdrojů je absorpce a využitelnost nižší, neboť ji snižují fytáty, šťavelany a někdy i vláknina, a to zejména u železa, zinku, vápníku a hořčíku. Dojde ke tvorbě nevyužitelných sloučenin, které se z našeho organismu vyloučí.


V některých případech závisí na věku spotřebitele, takže u dětí bývá nejvyšší. např. 6-ti měsíční kojenec váží přibližně 10 x méně než dospělý jedinec, ale potřebuje mnohem více vápníku a železa. Mezi 1.–10. rokem je denní potřeba velmi podobná potřebě dospělého, více však organismus potřebuje v období růstu – mezi 10.–18. rokem.

Zpět