Rozvoj nervové soustavy
Strava maminky bohatá na polynenasycené mastné kyseliny LCP-DHA se podílí na správném rozvoji nervové soustavy, inteligence a schopnosti zrakového vnímání dítěte.
Tuto ikonu naleznete na výrobcích, které obsahují některé z těchto důležitých látek.
Při závažném nedostatku těchto látek v těhotenství může být vývoj plodu narušen do té míry, že dochází k nedostatečnému vývoji mozku, narušení hormonálního a imunitního systému. Děti pak mohou trpět dyslexií, dyspraxií nebo nedostatkem pozornosti v důsledku hyperaktivity.
Tyto nedostatky odstraňuje strava bohatá na DHA (olejnaté ryby, rybí tuk). Její příjem lze od 2. trimestru zajistit také pomocí doplňků stravy z mořských řas s obsahem DHA. U nekojených dětí jsou zdrojem těchto důležitých látek kojenecká mléka obohacená o tzv. LCP tuky.
Příjem tuků je pro vývoj mozku dítěte velmi důležitý. Mozek začíná růst již během těhotenství a roste zhruba do věku dvou let. Tvoří asi 2 % tělesné hmotnosti, nejméně polovinu této hmoty tvoří polynenasycené mastné kyseliny. Pro svou činnost potřebuje až 20–25 % celkové spotřeby energie. Mezi další klíčové živiny pro vývoj mozku patří taurin, jód, vitaminy B1, B2, B6, B12, zinek, železo a kyselina listová.
Polynenasycené mastné kyseliny (LCP). rozdělujeme na dva základní typy – tzv. omega-6 (hlavně v rostlinných olejích – např. kys. arachidonová ARA) a omega-3 (v rybím tuku – např. kys. dokosahexaenová DHA). DHA představuje až 25 % hmoty mozku a až 33 % hmoty sítnice oka. Je dokázáno, že strava matky bohatá na LCP-DHA může vést k správnému vývoji mozku, inteligence a zrakového vnímání novorozenců.
Taurin je esenciální aminokyselina, kterou organismus novorozence nedokáže vytvořit, je velmi podstatná pro přenos vzruchů v mozku. Proto je taurin přidáván do kojeneckých mlék.
Jód je nezbytnou součástí hormonů štítné žlázy. Nejrizikovější pro dítě je doba od počátku těhotenství až do 8. měsíce po narození, se širší věkovou hranicí do 3 let. Během tohoto kritického období jsou hormony štítné žlázy pro vývoj a růst lidského mozku zcela nepostradatelné. Těžký jódový deficit v tomto období může mít za následek poškození tělesného vývoje, malý růst a nezvratnou mentální poruchu. Jód je taktéž přidáván do vybraných kojeneckých mlék.
Pravidelný denní přísun vitaminů B1 - thiamin, B6 - pyridoxin, B12 - kobalamin) spolu s biotinem je nutný pro správný růst a vývoj nervové soustavy, psychickou výkonnost a dobrý zrak. Uplatňují se také při vylučování vody, zlepšují kvalitu kůže a výkon svalů.
Pro mentální vývoj jedince je důležitý i dostatek zinku. Zinek je nepostradatelným stopovým prvkem, který se nachází v každé buňce. Jeho přítomnost v lidském organismu je nezbytná pro zajištění normální funkce metabolismu.
Správný vývoj oční sítnice se neobejde bez dostatečného příjmu vitaminu A. Jeho nedostatek kromě jiného vede ke vzniku poruchy vidění za šera.




