Otázky kolem zavádění nemléčných příkrmů

Kdy je nejvhodnější doba?

Mezi 17 a 26 týdnem.

Proč tak brzo?

Ukázalo se, že v tomto období dítě nejlépe toleruje nové potraviny. Jeho střevní sliznice je již zralá na to aby rozpoznala, co do těla vstřebat a co nikoli. Systém obranyschopnosti se nachází v období určité imunotolerance. Rozvoj reakcí,které by vyústily až do projevů potravinové alergie nebo nesnášenlivosti je potlačen.

Nejlépe přijímá dítě nové potraviny v době kdy je zároveň ještě kojeno. Oddalování příkrmů po 27 týdnu života nepřináší dítěti žádný užitek, naopak při pozdějším zahájení podávání příkrmů může být tolerance nových potravin horší. vČasové doporučení platí i pro lepek!

Mateřské mléko nadále kryje potřeby růstu a chrání proti většině nemocí. Organismus dítěte je ale již připraven na změnu.

Spíše orientačním vodítkem pro optimální dobu je váha dítěte 6000g a více. Je li uměle živeno,pocit hladu i když dostává 900-1000ml mléka denně.

Kolem 5-6 měsíce je dítě na takovém stupni vývoje svých schopností a dovedností, natolik ovládá pohyby jazyka, že zavádění příkrmů většinou zvládá. Někdy již v této době se prořezávají první zoubky.

Jak příkrm podávat?

Nejlépe plastovou lžičkou. Začíná se velmi malým množstvím před poledním kojením nebo pitím. Příkrm se může dát i po kojení. Jistou možností je zapíjet podávaný příkrm průběžně,což usnadní polykán. Prvním příkrmem bývá zeleninové pyré z jednoho druhu zeleniny. Polévka je moc řídká. Proto je z praktického hlediska lepší pyré. Začínáme jedním druhem zeleniny.Připravíme rozmělněnou, v nesolené vodě vařenou sladší zeleninu, jako je mrkev,petržel, brambor,brokolice, květák. Nebo zvolíme hotový jedondruhový zeleninový pokrm ve skleničce.

I když v začátku podávání příkrmů je vhodné aby pyré bylo jemné,trvalé mixování stravy není ideální. Když si dítě zvykne na příliš rozmixovanou stravu, odmítá později tužší sousta. Řešením je jídlo rozmačkat vidličkou a pokud to jde, tak nemixovat.

Některé ,zejména kojené děti příkrm v prvních týdnech podávání odmítají.Ozbrojte se trpělivostí a nespěchejte. Jedna až dvě lžičky,které opravdu dítě spolkne jsou úspěchem. Pak ho nakojíte, nebo dokrmíte umělým mlékem. Některé děti potřebují k přijetí nové chuti i více než 10-20 pokusů.

Koupit příkrm ve skleničce nebo uvařit?

Obojí je samozřejmě možné. V zimních měsících, kdy obvykle není na trhu dostupná čerstvé zelenina, je nejen z hlediska obsahu dusičnanů vhodnější kupovaný příkrm ve skleničce od renomovaného výrobce,který k přípravě používá kvalitní, prověřené potraviny z bio hospodářství. V letních měsících záleží především na množství času, který se rozhodnete přípravě pokrmů věnovat. Je otázkou, zda není občas vhodnější tuto dobu věnovat dítěti, případně sobě a rodině. Mnoho maminek dnes řeší příkrmy převážně skleničkami, hlavně v době, kdy dítě sní jen malé množství jídla.

Kdy podat další druh zeleniny?

Během 2-4 dnů. Časový odstup je potřebný pro rozpoznání případné nesnášenlivosti nové potraviny.

Kdy přidat maso?

Po prvních zeleninových kombinacích. Maso je především zdrojem železa ale i bílkovin a dalších látek.

Pokud se vše daří a dítěti jídlo chutná, nahrazujeme koncem druhého nebo během třetího týdne celou polední dávku nemléčným příkrmem. Není to ale pravidlem. Jsou děti, zejména ty výlučně kojené, které příkrm houževnatě odmítají.

Výsledkem je,že dítě dostává 150-200g masozeleninového pyre, která nahrazuje jednu,většinou polední,mléčnou porci.

Kolik masa mám dávat?

Vařeného,jemně nakrájeného libového masa je zpočátku 1 polévková lžíce ( asi 20g) na dávku,od 7 měsíce postupně až 2 lžíce ( asi 40g) na dávku.Po roce věku zvyšujeme až na 3 lžíce masa.

1x týdně je vhodné nahradit maso zeleninovou polévkou se slepičím žloutkem(nebo 2x týdně zeleninovou polévkou s 1/2 žloutku).Vaječný žloutek musí projít varem,aby se odstranilo riziko přenosu bakteriální nákazy. Bílek do roku věku nedáváme.

Už dáváme zeleninku s masem. Jak dál?

Po masozeleninovém příkrmu,nebo souběžně s ním můžeme do jídelníčku kojence zavést ovocné pyré a obilné kaše. Ty mohou nahradit večerní porci mléka. Většinou se jako první volí přirozeně bezlepková rýžová kaše. Podle současných doporučení ale není chybou ani včasné podání kaše s lepkem ( obilné) a to již po dokončeném 4 měsíci. Tedy od 17 týdne. Realita je ale taková, že matky s obilnou kaší vyčkávají,často i na doporučení svých pediatrů.
I zde ale platí pravidlo, že zavedení po 27 týdnu žádný bendit dítěti nepřináší. Riziko onemocnění celiakií , nesnášenlivostí lepku, to nesníží. Optimální je zavést kaše v době kdy je dítě ještě kojeno, ne dříve než po 4 měsíci.

Lepek není obsažen v rýži. Rýžový odvar nebo kaši (bezmléčnou) lze tedy podat i dříve, u malého kojence, například při léčbě průjmu.

A jak je to s obyčejným kravským mlékem?

Kravské mléko a mléčné výrobky,jako jsou tvaroh, lipánky,smetánky, pacholíčky apod. nejsou pro svůj vysoký obsah bílkovin pro dítě do roku věku vhodné . Zatěžují jeho organismus a bílkovina kravského mléka může být zdrojem pozdějších alergických projevů. Z mléčných výrobků lze doporučit jogurt, který v kombinaci s ovocem vhodně doplňuje jídelníček dítěte od 8-9 měsíce.

Od 10 měsíce lze ale připustit kravské mléko ( plnotučné, pasterované) k přípravě pokrm. Nikoli však k pití.

Musím dávat pořád pyré?

Kolem 9 měsíce v závislosti na vývoji mléčného chrupu a schopnosti dítěte kousat,zařazujeme do jídelníčku tužší sousta, měkkou vařenou zeleninu a větší kousky masa k podpoře žvýkání. Postupně také obohacujeme jídelníček o různé těstoviny ve formě hruběji nasekaných kousků. K procvičování žvýkání se bude hodit i pečivo jako je chleba, rohlík.

Jak je to s používáním soli, koření a cukru do příkrmů?

Jídlo nesolíme,nekořeníme,nepřislazujeme (s vyjímkou nepatrného oslazení některých obilných kaší hroznovým cukrem).Slaná jídla kladou velké nároky na ledviny kojence,jejichž funkce teprve dozrává. Ani ovocné příkrmy není vhodné oslazovat.Ovoce obsahuje ovocný cukr a přidání řepného(nebo třtinového) cukru ,který používáme v kuchyni,je nadbytečným zdrojem energie a organismus dítěte zatěžuje.Mimo jiné také zvyšuje kazivost zubů. Dítě si na sladkou chuť rychle zvykne a neslazené pokrmy pak odmítá.
Vyhýbat bychom se měli,pokud to jde,umělým konzervačním prostředkům, umělým sladidlům,kečupu, hořčici.

A co čaj a šťávy? Kolik tekutin dítě potřebuje?

Kojené dítě nepotřebuje jiné tekutiny, než mateřské mléko. Množství mateřského mléka které vypije se řídí podle jeho chuti. Kojení nijak neomezujeme. Jiné tekutiny nepřidáváme. Jen v horkých letních dnech můžeme podat trochu kojenecké vody, nebo častěji přiložit k prsu. To platí až do doby, kdy jsou příkrmy časté, nahrazují denní porce mléka, jsou hutnější a obsahují méně vody. To je obvykle až kolem 9-10 měsíce. Teprve tehdy se doporučuje přidat asi 200 ml ( sklenici) kojenecké vody.

Nekojené děti potřebují před zavedením příkrmů průměrně kolem 150 ml mléka na kilogram a den. (V prvních měsících tvoří množství vypitého mléka přibližně pětinu až šestinu tělesné hmotnosti. S přibývajícím věkem a váhou je poměr menší a ve druhém půlroce podíl mléka tvoří přibližně osminu tělesné hmotnosti ). Po zavedení příkrmů denní množství vypitého mléka klesá, ale mělo by se stále pohybovat minimálně mezi 300-500 ml. Část mléčné porce může být později nahrazena mléčným výrobkem ( jogurt). Nekojené děti mají v době zavedení příkrmů potřebu vody větší, než děti kojené. Pohybuje se kolem 400 ml.
Celková potřeba tekutiny u dítěte mezi 6-12 měsíci se pohybuje kolem 900-1200 ml denně.

Ovocné džusy podáváme v malém množství, spíše ke zpestření jídelníčku v dávce kolem 120-150 ml denně.
Mezi 10-12 měsícem se strava dítěte postupně začíná blížit stravě batolecí .Od roku věku se zapojuje do stolování v rodinném kruhu.Znovu je dobré zdůraznit,že kravské mléko a mléčné výrobky ,vyjma jogurtu může dítě bez problému konzumovat až po 12 měsíci.