Odborné studie - správné stravovací návyky

Nadváha a obezita

Obezita se v posledních letech stává pandemií. Uvádí se, že ve světě je v současnosti 1.300.000 lidí obézních. Jejich počet se bude i nadále zvyšovat. Je předpoklad, že v roce 2010 bude na světě 26 milionů lidí se zvýšenou váhou a 6.400.000 obézních. Obdobný nárůst nadváhy a obezity je patrný již v dětském věku. V evropských zemích je v průměru 10 % dětí již obézních, na Středním východě 11,5 % a v Severní i Jižní Americe dokonce 15,2 %. Mnohem vyšší je procento dětí s nadváhou. Počet dětí s nadváhou a obezitou se výrazně zvyšuje i u české dětské populace. V roce 2001 byla ve věku 6-11 let nadváha u 8.9 % chlapců a u 8.5 % dívek, obézních bylo 6.6 % chlapců a 5.6 % dívek. Tento nárůst není v posledních letech patrný jen v ekonomicky vyspělých zemích, ale začíná být závažným problémem i v zemích méně ekonomicky vyvinutých.

Obezita i nadváha se určuje podle výše BMI (Body Mass Index). Tento index se vypočítá tak, že hmotnost dítěte v kg dělíme druhou mocninou výšky určené v metrech. Pro české děti byly vypracovány percentilové grafy BMI. Za nadváhu považujeme BMI mezi 90. až 97. percentilem, za obezitu BMI nad 97. percentilem. Hodnoty BMI se v jednotlivých etnikách liší. V poslední době se posouvá „adiposity rebound“ do mladších věkových období, znamená to, že hodnota BMI se zvyšuje dříve (asi o 1 a ½ roku) než je obvyklé.

Vnímání obezity dříve a dnes

Po mnoho let byla nadváha a i obezita u dětí považována za projev zdraví a dobré výživy. Již v dávných dobách byla ideálem krásy obézní žena jak ji představovala věstonická Venuše. V těchto dávných dobách sloužily větší tukové vrstvy k přežití v dobách nouze a hladomoru. Naopak v období gotiky byla dávána přednost vyzáblým postavám. V době baroka byly děti opět zobrazovány jako obézní, s tukovými záhyby na horních i dolních končetinách a na bříšku. Dnes je ideálem tělo bez výrazných vrstev tuku, s dobře vyvinutou svalovou tkání. V posledním desetiletí víme, že obezita není jen vadou na kráse, ale je chronickou metabolickou chorobou, která má závažné následky především u rostoucího organismu - dítěte. K těmto závažným následkům patří změny na kostře, ta je zatížena nadměrnou vrstvou tuku a dochází k poruše páteře – skolióze a kyfóze. U obézních dětí jsou rovněž značně zatíženy dolní končetiny a záhy dochází ke kloubním poruchám až artrózám. Zatížen je i cévní systém, mnohdy se již v dětském věku objevují na nohou varixy.

Nejzávažnějším následkem obezity jsou metabolické změny. Dochází k zvýšení hladin tuků - celkového cholesterolu a lipoproteinu s nízkou hustotou (LDL - low density lipoprotein), naopak lipoprotein s vysokou hustotou (HDL - high density lipoproitein ) je nízký. Zvýšena bývá i hladina další tukové součásti - triacylglycerol. Tyto změny v látkové přeměně tuků (lipidů) vedou v dospělosti k projevům časné arterosklerózy. Stejně tak závažný je i rozvoj inzulínové resistence. Tkáně organismu neodpovídají na sekreci inzulínu, objevuje se intolerance glukózy a v dospělosti dochází postupně k rozvoji cukrovky - diabetes mellitus 2. typu. Opět již v dětství můžeme nacházet patologické laboratorní známky této počínající inzulínové rezistence a glukózové intolerance ve zvýšených hladinách inzulínu, glukózy nebo C peptidu. Důležité jsou i psychické změny, které se u obézního dítěte mohou vyskytnout. Obézní dítě se často stává terčem výsměchu svých spolužáků a stáhne se do ústraní, mohou se objevovat až depresivní stavy nebo naopak se svou obezitou chlubí a dělá ze sebe „šaška třídy“. U obézních dětí se objevují i další změny – na kůži opruzení často spojené s hnisavými projevy, acanthosis nigricans u inzulínové resistence (jakoby špinavá a zhrubělá kůže v kožních záhybech v podpaží, tříslech a na krku), je narušen pohlavní vývoj, funkce jater.

Příčiny a prevence obezity

Je třeba si položit otázku jak předejít nadváze či obezitě a tím se vyhnout možným závažným následkům, které sebou tato metabolická choroba přináší. Důležité je nárůstu váhy předejít. Víme, že příčinou obezity u dětí je většinou nerovnováha mezi příjmem energie a jejím výdajem, nesprávný způsob životního stylu, nepořádek v jídle. V některých případech hrají roli i genetické disposice, některé choroby nebo užívané léky. Prevence nadváhy a obezity spočívá tedy především ve správném způsobu života nejen dítěte, ale celé rodiny. Správný způsob života je dán správným stravováním a dostatečným pohybem

Prevence nadměrné hmotnosti by měla začít již v době intrauterinního růstu a vývoje plodu. Spočívá v správné životosprávě těhotné ženy. Po narození jsou důležité první měsíce života a délka období, v němž je novorozené dítě kojeno. Mateřské mléko dodává novorozenci potřebné živiny pro jeho růst, pro rozvoj svalové tkáně a vývoj organismu. Mezi životní období riziková pro vznik nadváhy či až obezity jsou právě první roky života a pak období prepubertální a pubertální. Při překrmování a nevhodně volené stravě v prvních letech života dochází k zmnožení počtu tukových buněk, vzniká tzv. Hyperplastický typ obezity, který je špatně ovlivnitelný. Je tedy tato časná prevence zmnožení tukové tkáně velmi důležitá.

Již jsme uvedli, že pro novorozence je optimální mateřské mléko, proto se doporučuje kojení minimálně do 6 měsíců. Ale mohou nastat i případy, kdy buď z příčin matky nebo novorozence není kojení možné a pak musíme hledat vhodnou náhradu mléčné stravy, která dodá vyvíjejícímu se organismu potřebné živiny.

V pozdějším období patří ke správnému stravování: rozdělení stravy do 5-6 menších porcí jídla denně, konzumace vhodných potravin, technologie přípravy jídla a kultura stolování - tedy jíst pomalu a v klidu, vyhýbat se rychlému způsobu občerstvení..

Skladba dětského jídelníčku

Důležité je nejen časové rozložení stravy během dne, tj. snídat, svačit, obědvat, svačit a večeřet, ale i skladba našeho jídelníčku. U dětí nedoporučujeme v poslední době propagované nízkoenergetické diety. Dítě potřebuje uhradit přísunem živin růst a celkový vývoj organismu. A právě růstová rychlost je v prvních letech života intenzivní. Úhrada energetické potřeby by měla u starších dětí obsahovat 15 % bílkovin, 30 % tuků, 55 % sacharidů, maximálně 10 % nasycených mastných kyselin, 10-15 % monoenových nenasycených kyselin a alespoň 7 % polyenových nenasycených mastných kyselin, dostatek vlákniny, dále vitaminy a minerály. Vhodné dávky základních složek dětské stravy se v současnosti upravují, ale Prof. Nevoral uvádí tuto potřebu:

	do 6 měs.	6-12 měs.	do 3 let
Bílkoviny	2,2 g/kg/den	2 g/kg/den	1,8 g/kg/den
Energetická potřeba	115 kcal/kg/den	105 kcal/kg/den

Bílkoviny obsahují důležitou stavební složku – aminokyseliny. Vyskytují se v mase a mléčných produktech (mluvíme o bílkovinách živočišných), dále v mouce, luštěninách, zelenině a ovoci jako bílkoviny rostlinné. Samozřejmě při konzumaci masa a mléčných výrobků se jedná o produkty netučné.

Tuky, i když mají velkou energetickou hodnotu, nemůžeme z potravy vyloučit. Umožňují v zažívacím systému vstřebávání některých vitaminů - tzv. rozpustných v tucích jako jsou vitaminy A, D, E a K. Cholesterol, který je v tucích obsažen, je zdrojem mnoha hormonů, např.steroidů. Je proto důležité vybrat správné tuky. Volíme rostlinné oleje, z masných pokrmů především ryby.

Sacharidy poskytují organismu značné množství energie. Nejsou však zdrojem žádných dalších pro organismus důležitých látek. U dětí jsou jejich zdrojem především slazené nápoje, které nedoporučujeme, jde o tzv. „prázdné kalorie“.

Mezi polysacharidy patří již zmíněná vláknina. Ta je obtížně stravitelná, ,navozuje pocit nasycení a omezuje další potřebu potravy. Zlepšuje střevní peristaltiku. Je třeba se zmínit ještě o . rozpustné vláknině, k níž patří pektin nebo oligofruktóza. Ty jsou obsaženy v obilovinách, luštěninách nebo ovoci.

Důležitou součástí jsou minerály. Patří k ním vápník (Ca), jeho zdrojem jsou především mléčné výrobky (netučné). Vápník je u rostoucího dětského organismu důležitý pro vývoj a růst kostry, ovlivňuje ale i látkovou výměnu, zvláště tuků. Dalšími důležitými minerály je železo obsažené hlavně v zelené zelenině, které ovlivňuje tvorbu červeného krevního barviva a i látkovou výměnu, jod (výrazně obsažen v rybím tuku a rybách) nutný pro správnou činnost štítné žlázy, selen, hořčík a další.U dětí omezujeme spotřebu soli.

Nutná je dodávka vitaminů. Týká se to vitaminu D, nutného pro správnou absorpci vápníku. Důležitý je přívod A vitamin nebo jeho derivátů. Ty slouží pro správný vývoj zraku a správnou látkovou výměnu. Látková výměna je ovlivněna i skupinou vitaminů B. Nejdéle známý je vitamin C ovlivňující mimo jiné odolnost organismu. Zdrojem vitaminů jsou ryby, zelenina, obiloviny a další.

U starších dětí je nutno dodržovat pitný režim - tedy alespoň 2 litry nesladkých tekutin.

Prevenci nadváhy a obezity je nutné začít ihned po narození. Uvedli jsme, že nejvhodnější potravou pro novorozence je mateřské mléko a tedy kojení. Mnohdy však nacházíme překážky kojení ze strany matky nebo naopak ze strany dítěte. Musíme pak hledat vhodnou náhradu. Bylo používáno kravské mléko, které se postupně během posledních 50ti let různě upravovalo, aby jeho složení a stravitelnost odpovídala co nejvíce mateřskému mléku. Od 4.-6. měsíce je zvykem přidávat k mléčné stravě další nemléčné pokrmy, ovoce, zeleninu, později libové maso nebo žloutek. Je nutné tyto úpravy provádět vhodnou technologií. Uvedeme tedy příklady jednak upraveného kravského mléka, jednak příklady upravené nemléčné stravy. Jejich úprava a složení se mění podle věku dítěte. Při úpravě je snaha, aby podávaná strava neučila novorozence, kojence či batole návyku na sladkou chuť a nabízela mu širší sortiment chuti.

Uvedli jsme, že první rok života dítěte, kdy nemá ještě dostatek pohybu, je rizikovým obdobím pro rozvoj obezity. Nejvhodnější je kojení alespoň do 6 měsíců, pak přidáváme již nemléčnou stravu. Pro děti, které nemohou být kojeny, musí být mléka vhodně upravena, právě tak i nemléčná strava pro pozdější věk, dítě pro svůj intenzivní růst a vývoj musí dostávat dostatek živin, dostatek bílkovin jak živočišných tak rostlinných, dodávat vhodné složení tuků, dále stopové prvky, vitaminy. Nesmí zatěžovat zažívací systém dítěte a nesmí obsahovat žádné součásti potravy vedoucí k nadměrnému přívodu energie, tuků či sacharidů. Strava má být od 6. měsíce, kdy se již vytvářejí stravovací návyky, co se týče mléčných i nemléčných porcí chuťově pestrá. Důležité je zabránit posunu nárůstu BMI (rebound adiposity) do časnějších věkových období, což v posledních létech pozorujeme. Tyto všechny požadavky pro správnou výživu v prvních letech života dítěte splňují uvedené výrobky. Samozřejmě vhodně volená strava je nutná i v dalších letech života dítěte, opět musí splňovat základní požadavky, nesmí být však jednotvárná, ale mít pestrou chuť a pro dítě vhodnou úpravu. Prevence nadváhy a obezity je pro společnost důležitým úkolem, neboť zabrání závažným následkům (předčasná ateroskleróza, infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, diabetes mellitus 2. stupně). Je to záležitost nejen zdravotníků, ale i dalších institucí, především potravinářského průmyslu.

Literatura:

• Pařízková J., Lisá, L.: Obezita v dětství a dospívání. Galén 2007.
• Hainer V. a kol.: Základy klinické obezitologie. Grada, 2004.
• Nevoral J. a kol.: Výživa v dětství. H&H 2003.

MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Výživa je základní podmínkou života člověka

Výživa dodává člověku energii a potřebné látky pro růst a obnovu tkání, pro zajištění všech biologických, chemických a fyzikálních procesů, které se v živém organismu odehrávají (metabolické procesy). Nedostatečný nebo nadměrný příjem některých složek výživy může narušit rovnováhu vývoje člověka tak, jak je vrozeně (geneticky) naprogramovaný. Výživa může pozitivně nebo negativně ovlivnit zdravotní stav člověka.

Výživa v dětském věku má velký význam především pro aktivaci organismu k tělesnému růstu a vývoji jednotlivých tělesných systémů a jejich funkcí. Výživu člověka zajišťují potraviny, které se v trávicím traktu rozštěpí na další složky a ty se buď dále vstřebají nebo přirozenou cestou odcházejí z organismu.

Vstřebané složky potravy organismus:

• využívá bezprostředně
• dále si je upraví a buduje do tkání jednotlivých orgánů
• ukládá a vytváří rezervy.

Tělesné rezervy živin

Do rezerv se především ukládají ty složky výživy, které se v případě nedostatku uvolní a tak zajistí další průběh metabolických procesů organismu. V rezervách organismu jsou podstatné především látky, které jsou zdrojem energie. Patří k nim cukry, bílkoviny a tuky. Uvedené složky výživy tvoří tzv.hlavní živiny.

• Cukry, z nichž glukóza tvoří bezprostřední zdroj energie, tvoří rezervy malé, a to především v játrech, centrálním orgánu metabolismu. Játra jsou orgánem, který v případě nedostatku glukózy zajistí jeho tvorbu z jiných látek, zvláště bílkovin.
• Bílkoviny mají velký význam především v zapojování se do většiny metabolických procesů, ale i do výstavby tkání. Jejich rezervoárem je především svalová tkáň.
• Tuky jsou vydatným energetickým zdrojem a proto se ukládají především do tukové tkáně.

Nadměrné nahromadění tukové tkáně označujeme za obezitu.

Množství tukové tkáně se v průběhu života člověka přirozeně mění. Tuková tkáň se v organismu začíná vytvářet již v časném vývoji života plodu. Při narození donošeného dítěte tvoří tuková tkáň asi 13 % jeho hmotnosti. Dále tukové tkáně postupně přibývá, kdy v pátém až šestém měsíci života je v organismu až 25 % tukové tkáně. V dalším období života dítěte se rezervy tukové tkáně významně zmenšují, v souvislosti s přibývající pohybovou aktivitou dítěte přibývá svalové a kostní tkáně organismu. Množství tělesného tuku se v organismu opětně začíná zvyšovat ve školním věku a dále do dospělosti. Děvčata, později ženy mají od narození větší zásoby tělesného tuku než chlapci a muži.

Zdá se, že pro vývoj tukové tkáně jsou v dětském věku charakteristická tři období:

• První období začíná tvorbou tukových rezerv ještě před narozením a dále v kojeneckém věku dítěte. Toto období je pod vlivem stavu výživy, ale i zdravotního stavu těhotné ženy a tím i stavu výživy ještě nenarozeného dítěte. Po narození se na tvorbě tukových rezerv podílí výživa a zdravotní stav dítěte. Význam výživy a tvorba rezerv tukové tkáně, s možností rozvoje budoucí obezity se zdá být pro období časného věku dítěte velmi významné.
• Druhé období tvorby rezerv tukové tkáně je relativně méně citlivé pro budoucí obezitu. Pokud nesprávná výživa předškolních dětí vyvolá jejich obezitu, fixuje se tato obezita v menším procentu do dospělosti než v době tvorby tělesného tuku ve školním věku. Uvádí se, že asi u 25 % obézních předškolních dětí přetrvává obezita až do jejich dospělosti.
• Obezita dětí školního věku se již daleko více fixuje do obezity dospělých. Uvádí se, že se zvyšujícím se věkem obézních dětí se jejich obezita daleko významněji udržuje do dospělosti. Již 50 až 75% obézních dětí tohoto věku zůstává obézních v dospělosti.

Vliv jednotlivých složek potravy na rozvoj obezity

Proces tvorby tukové tkáně je samozřejmě ovlivněn vrozenými vlastnostmi (genetikou), ale i zevním prostředím. K hlavním faktorům zevního prostředí, které ovlivňují tvorbu tukové tkáně patří výživa a fyzická aktivita. První zajišťuje příjem a druhý výdej či ztrátu energie a nutričních látek.

Energie

Nadbytečný příjem a nedostatečný výdej energie (energie se vytváří v organismu při metabolických přeměnách hlavních živin – cukrů, tuků, bílkovin) zvyšuje tvorbu tukových rezerv a vede tak ve svém důsledku k rozvoji obezity. Faktorem, který v dětském věku významně zasahuje do uvedeného schématu je růst buněk a vývoj tkání, orgánů. Energie potřebná k růstu buněk a tkání dětského organismu je proměnlivá s věkem. Potřebu energie (ale i všech nutričních parametrů) vyjadřujeme k hmotnosti (váze) dítěte. Uvádíme tak potřebu energie (jednotlivých živin) na jeden kilogram hmotnosti a den života dítěte. Nejvyšší potřebu energie má dítě po narození a tato pak dále postupně klesá až do dospělosti.

Živiny v mateřském mléce

Přirozenou výživou novorozence a kojence je mateřské mléko. Mateřské mléko je relativně bohaté na tuky, které tak dodávají organismu dítěte asi 55 % veškeré energie. Mateřské mléko má nižší obsah bílkoviny. Tato bílkovina je však velmi kvalitní, je nejlépe přizpůsobená potřebám výživy dítěte a obsahuje velké množství tzv. esenciálních (pro život nezbytných) aminokyselin (základních složek, které tvoří bílkovinu). Ve většině případů si zdravé dítě samo reguluje příjem mateřského mléka (tím i energie a živin), které z matčina prsu vypije.

Z řady odborných studií, které hodnotily výživu dítěte v časném (novorozeneckém a kojeneckém) věku vyplynulo, že mateřské mléko je nejlepší ochranou dítěte před rozvojem obezity ve vyšším věku.

Předpokládá se, že pozitivní účinek mateřského mléka souvisí

• s přirozenou regulací jeho příjmu (dítě si samo určuje příjem mléka z prsu)
• s přirozenou skladbou jednotlivých složek výživy. Koncem minulého století tento druhý moment teorie potvrdily některé odborné studie.

Bílkoviny

Prokázalo se, že nadměrný přívod bílkovin ve výživě dítěte zvyšuje tendenci k rozvoji jeho obezity. Reakcí na toto zjištění jsou nová doporučení, která snižují potřebu bílkovin ve výživě dítěte.

Tuky

Odborné studie prokázaly, že v rozporu s tvrzením, platným pro dospělého člověka, kde se uvádí, že vyšší příjem tuků (více než 40 % energetického příjmu) je rizikem pro rozvoj obezity, toto v dětském věku neplatí. Dítě v novorozeneckém a časném kojeneckém věku potřebuje hradit energii z vyššího procenta tuky. Mateřské mléko tak dodává více než 50 % energie z tuků. Svůj význam pro ochranu před rozvojem obezity však nemá jejich množství, ale spíše jejich složení.

Tuky mají relativně jednoduchou chemickou strukturu. Jsou tvořeny z glycerolu a na něm vázaným třem mastným kyselinám. Právě tyto mastné kyseliny dodávají tuku jeho specifickou charakteristiku a tím i působnost v organismu. Zvláště významné jsou z tohoto pohledu některé mastné kyseliny, které ve své chemické struktuře nemají nebo mají tzv. dvojnou vazbu. Podle toho se označují jako nasycené nebo nenasycené a podle odlišné chemické struktury jsou jednotlivé mastné kyseliny také různě pojmenované.

Mateřské mléko obsahuje vyšší procento tzv. více nenasycených mastných kyselin (mají ve své struktuře více dvojných vazeb než jednu). Odborné studie prokázaly, rozdílný účinek mastných kyselin na ukládání tuku do tukových zásob. Skupina více nenasycených mastných kyselin, které se podle dalších aspektů chemické struktury označuje jako omega 3, má ten účinek, že brání ukládání tuků do tukových buněk. Na rozdíl od toho skupina nenasycených mastných kyselin označených jako omega 6 podporuje tvorbu tukových zásob. Že účinek tuků na rozvoj obezity člověka není jednoduchý ukazují i další studie. Zmnožení tukových buněk tak například podporuje kyselina olejová a linolová. Nasycené (saturované) mastné kyseliny, například kyselina laurová a palmitová podporují v doplňku ukládání tuku do tukových buněk a tím zvětšování jejich objemu. Tyto studie jsou již velmi odborné, nicméně usměrňují výzkum a vývoj náhradních mléčných přípravků zvláště pro výživu kojenců.

Vysvětlení účinku mateřského mléka v prevenci rozvoje obezity je jednoduché. Právě složení mateřského mléka má vlastnosti, které tvorbu tukových zásob spíše tlumí.

Cukry

Uvádí se, že nejen bílkoviny a tuky, ale také i cukry (sacharidy) se mohou podílet na rozvoji obezity. Účinkem enzymů prochází cukry řadu metabolických procesů. Sacharidy v nadbytku se tak například metabolizují ke tvorbě tuků. Těmto změnám přispívá především přítomnost jednoduchých cukrů (tvořených jednou nebo dvěma molekulami cukru), zvláště glukózy. Ze studií vyplývá, že strava obsahující vysoké procento (více než 50 %) těchto cukrů, aktivuje enzymy, které podporují tvorbu tuku.

Jakou výživu by měl dostávat kojenec aby se nadbytečně netvořila tuková tkáň ?

Z naší vlastní desetileté studie vyplynul rozdíl v tvorbě tukové tkáně dětí dlouhodoběji kojených a dětí uměle živených. U kojených dětí se zřetelně lišilo množství tukové tkáně chlapců a děvčat v průběhu sledování. Rozdíly v množství tukové tkáně byly přirozené, děvčata měla větší zásoby tuku tak, jak se to projevuje přirozeně po celou dobu života. Tukové zásoby dětí uměle živených se však v mezipohlavních rozdílech nelišily. Nekojení nebo kratší dobu kojení chlapci měli tukové zásoby vyšší než je přirozené a to ještě ve čtvrtém a šestém roce svého života. Tato studie nám jasně potvrdila, že výživa kojenců významně ovlivňuje tvorbu jejich tukových zásob. Jak již bylo řečeno, ukazuje se, že čím je dítě v časném věku déle kojeno, tím méně častěji se v jeho vyšším věku rozvíjí obezita. Toto pravidlo samozřejmě není absolutní, nicméně je nutné s ním počítat. Potvrzuje se, že především nevyrovnaný příjem živin (ve vztahu k přirozené výživě mateřským mlékem) je na začátku života rizikem rozvoje obezity v průběhu dalšího růstu a vývoje.

Pokud dítě z nějakých důvodů nemůže být kojeno, je nutné aby bylo zajištěno tzv. umělou výživou. Tato výživa je zajišťována mlékem jiného živočišného druhu. Člověku nejbližší, ale rozdílné je mléko kravské. Aby kravské mléko vyhovovalo výživě novorozence a kojence, musí se upravovat. Úprava kravského mléka pro výživu kojenců prochází od minulého století trvalým vývojem. Souvisí to s vědeckými objevy, které se v oblasti výživy kojenců trvale prosazují. V současné době jsou to především nálezy, které ukazují na význam časné výživy v ovlivnění obranných schopností organismu. Vzhledem však k pandemii (zvyšujícímu se výskytu u nových jedinců) obezity je nutné se zabývat výživou dítěte v jeho ochraně před obezitou již od časného věku. Obezita je nemoc a sama vede k rozvoji dalších, s tím souvisejících onemocnění.

V úpravě náhradních výrobků výživy je tak možné vycházet z výše uvedených znalostí o vlivu jednotlivých výživových parametrů na tvorbě tukových zásob dítěte.

Další opatření proti rozvoji dětské obezity jsou již na dalších úrovních

V rámci prevence rozvoje obezity kojence bychom měli znát, že:

• Pláč kojence není vždy motivován jen hladem (matka většinou reaguje při pláči dítěte tím, že jej jde nejdříve nakrmit)
• Preferovat kojení před umělou výživou (je to zřejmé z výše uvedených důvodů)
• Umělá výživa kojence by neměla být obohacována mimo doporučení (přidávání výživových doplňků do kojenecké výživy by mělo být uskutečňováno s vědomím lékaře)
• Bránit předčasnému (před 6. měsícem) zařazování nemléčné výživy u dětí plně kojených
• Bránit předčasnému (před 4. měsícem) zařazování nemléčné výživy u dětí uměle živených (nekojených)
• Jako první nemléčná složka jídelníčku dítěte by měla být zařazována zelenina a dále ovoce
• Při zařazování nemléčných složek do výživy kojence je nutné úměrně snižovat množství podaného mléka

V rámci prevence rozvoje obezity v pozdějším věku dítěte

• Úměrně věku nabízet dětem pestrou a energeticky vyváženou stravu
• Výchova dítěte ke správnému způsobu výživy
• Úprava nevhodných stravovacích návyků rodiny také tvoří prevenci obezity dítěte v pozdějším věku
• Zapojování dítěte do fyzické aktivity
• Omezování času dítěte před televizí nebo počítačem
• a další...

Řada studií k obezitě dětí a dospělých ukazuje, že rozvoj obezity v dětském věku je problémem klesajícího energetického výdeje (snížené fyzické aktivity) více než stoupajícího energetického příjmu z potravy. Faktor výživy však nelze podceňovat v souladu s tím, že člověk v našich podmínkách žije v nadbytku příjmu potravy a tím i energie.