Odborné studie - podpora krvetvorby

Na rozdíl od období před několika desetiletími se prakticky již nevyskytují plně rozvinuté formy nutriční anemie z nedostatku železa a menší nedostatky nejsou považovány za významné. Nicméně při posuzování kvalitativních aspektů výživy dětí od časných období narození je nutno upozornit na skutečnost, že tyto i méně výrazné formy nutričně podmíněných anemií mohou mít určité negativní důsledky na celkový optimální vývoj dítěte.

Situací kdy v dětském věku se nedostatek železa projevoval až chorobou, označovanou jako „chlorosa“ či českým pojmenováním „blednička“, trpěly zejména dívky v období pubertálním nebo postpubertálním. Hlavními potížemi byla slabost, únavnost, horší prospívání. Tuto plně vyvinutou formu nedostatku železa je možno označit jako kvantitativní nedostatek.

Nicméně existují i neúplné formy, kde nedostatek železa je možno označit jako poruchu ve výživě kvalitativního charakteru. I zde ale bývají určité nežádoucí projevy spojené s tímto nedostatkem. Jsou jen méně výrazné, málo charakteristické, nicméně mohou v rostoucím organizmu vyvolat určité nežádoucí důsledky. Podmiňují na příklad částečný nedostatek kyslíku, který může v cílových tkáních, například v rostoucím a vyvíjejícím se mozku, být příčinou horší soustředivosti, zvýšené psychické únavnosti či jiných projevů ne zcela optimální funkce tohoto orgánu.

S anemiemi hypochromního typu, třeba i málo klinicky výraznými, bývají velmi často projevy narušení termoregulace, děti bývají zimomřivé.

V monografii Pocket Atlas of Nutrition (vydáno nakladatelstvím Thieme, 2005) popisují Biesalski, H.K. a Grimm, P., že zejména u dětí může anemie tohoto typu podmínit narušení psychického vývoje a poruchy chování.

Podle stejných autorů bývá s latentním nedostatkem železa spojena také narušení imunitního systému.

Nedostatek železa u těhotných žen a kojenců

Studie z posledního období prokazují, že asi 15 % těhotných žen má projevy nedostatku železa a hypochromní anemii. Pak je ale pravděpodobné, že i u vyvíjejícího se plodu nemusí být vždy optimální množství železa. Po narození pak dojde k rozpadu části červených krvinek a k určité ztrátě železa. Proto je naprosto nezbytné, aby byla věnována velká pozornost dostatku tohoto velmi důležitého nutrientu a nemohlo u dítěte po narození docházet k nežádoucím příznakům. V tomto období, jak bylo již zmíněno, může i latentní, špatně zjistitelný nedostatek železa mít poměrně závažné důsledky pro optimální psychomotorický vývoj dítěte včetně řady dalších funkcí. Proto je třeba zajistit, aby jak v základní mléčné výživě, tak ve výživě doplňkové, nemohlo dojít k projevům nedostatku tohoto prvku. Nutno mít na paměti, že tento stav se může manifestovat pouze lehkým, třeba hraničním snížením počtu červených krvinek, skutečné důsledky se mohou projevit až v pozdějších obdobích vývoje.

Je proto nezbytné aby kvalitativní stránce výživy dítěte byla i z tohoto pohledu věnována značná pozornost, tedy včetně zabezpečení dostatku železa a dalších nutrientů potřebných pro optimální tvorbu červených krvinek.

Z tohoto pohledu je nezbytné, aby moderní kojenecká a dětská výživa zajistila současné požadavky vyplývající z moderního pohledu na výživové potřeby dětí již od časného období vývoje po narození. Důsledně je proto třeba zaměřovat pozornost všem aspektům výživy, tedy nejen kvantitativním, ale i kvalitativním, které jsou plně v souladu s moderními poznatky optimální, plnohodnotné výživy s přihlédnutím ke všem potřebným nutrientům.